Sušené ovoce
Lyofilizované ovoce a další sušené plody. Které vybrat?
Není sušené ovoce jako sušené ovoce. Ne všechno je jako ty typické smažené banánové chipsy s přidaným cukrem a tukem. Existuje totiž rovnou několik metod sušení ovoce – některé šetrnější, jiné pak pro zdraví méně prospěšné. Znáte je všechny? A víte, že existují situace, kdy je sušené ovoce vhodnější než to čerstvé? Pojďte s námi odhalit odpovědi na všechny tyto otázky.
Jak a proč se suší ovoce
Sušení ovoce je jednou z nejstarších způsobů konzervace – tedy metod pro prodloužení doby trvanlivosti. Jeho princip spočívá v tom, že se v potravině výrazně sníží (či až téměř odstraní) voda. Tím pádem mikroorganismy a případně i enzymy, které by mohly potravinu kazit či jinak znehodnocovat, již nebudou mít médium, které pro život potřebují.
Tím, že ovoce vysušíme, v něm také snížíme hmotnost a „zkoncentrujeme“ přirozeně se vyskytující cukry – sušené ovoce je tedy přirozeně sladší. Díky nižší hmotnosti se snadno skladuje a sbalit si pytlíček na cesty pro doplnění energie je ještě snazší.
Jaké typy sušení existují
- Sušení ovoce běžné (tzv. konzervace osmoanabiosou)
- Lyofilizace
- Proslazování
Sušení ovoce běžné
Nejprve se ovoce očistí, odstopkuje/odpeckuje a poté se pouští do samotného procesu sušení. To v tomto případě probíhá v průmyslových sušárnách odpařováním vody do proudu plynu. Vlhkost tímto způsobem přechází z povrchu materiálu do vzduchu snadno a sníží se na 15–20 %.
Někdy se do kroků před sušením zakomponuje také proces síření. Sířením se zabrání oxidaci, která normálně v ovoci probíhá (během, před i po sušení) a pomáhá k zachování antioxidačních látek v ovoci (např. vitaminu C a karotenoidů) či k zajištění stálé barvy sušeného ovoce. Nenese ale jen pozitiva: Oxid siřičitý a siřičitany použité jako přídatné látky v koncentracích vyšších než 10 mg/kg nebo 10 mg/l jsou alergeny a ve vyšších koncentracích zdraví neprospívají. Pokud tedy můžete volit nesířené sušené ovoce, směle do toho.
Lyofilizované ovoce
Nebo také ovoce sušené mrazem vzniká lyofilizací. To je postup založený na působení nízké teploty a nízkého tlaku na surovinu. Nejprve se potravina zmrazí na teplotu nižší než –25 °C a poté se vystavuje nízkému tlaku (pod 620 Pa). Během tohoto složitého procesu vodu snížíme až na 2 % a získáme lehoučké, křupavé ovoce se zachovanými živinami. Pro nákladnost procesu je mrazem sušené ovoce dražší.
Na trhu najdeme i doslazované ovoce, kandované ovoce, sušené ovoce v čokoládě nebo jinak upravené sušené ovoce. Sušené ovoce bez přidaného cukru, nesířené, nesmažené bude vždy tou nejlepší volbou.
Druhy sušeného ovoce
Z celé řady ovocných druhů jsou k sušení vhodné jen některé. Nejčastěji se setkáme s těmito sušenými plody:
- rozinky
- sušené švestky
- sušené jahody i mrazem sušené jahody
- sušené meruňky
- sušené jablko (sušené křížaly)
- sušený banán i lyofilizovaný banán
- lyofilizované maliny (maliny sušené mrazem)
- sušené datle
- sušený ananas
- sušená brusinka
- lyofilizované mango (mango sušené mrazem)
- sušené višně
- sušená mochyně
- sušené pomelo
- lyofilizované borůvky (borůvky sušené mrazem)
- rakytník sušený
- sušené dračí ovoce
- lyofilizované višně
- sušené goji
Kdy se sušené ovoce hodí
Sušené ovoce je stejně jako čerstvé ovoce významných zdrojem sacharidů, vlákniny, antioxidantů (flavonoidů, fenolové kyseliny, karotenoidů) a vitaminů. Hodí se proto jako součást zdravého jídelníčku. Vzhledem k vysokému obsahu cukrů je ale nejvhodnější jako svačinka na delší túry, cyklistické vyjížďky, na dlouhý silový trénink či na závody, kdy tělo spotřebovává cukry mnohem rychleji.
Kromě toho, že si jej můžete koupit samostatně, jej často najdete jako součást müsli a snídaňových kaší, müsli tyčinek i flapjacků – případně je můžete využít pro výrobu vlastních. Pochutnejte si na zdravých sušených plodech i vy a dopřejte si sušené švestky, lyofilizované maliny nebo směs sušeného ovoce a oříšků každý den.