Ashwagandha, ašvaganda, indický ženšen, vitánie snodárná, withania somnifera… Ať už použijete kterýkoliv název, budete mluvit o jednom a tom samém: o adaptogenní bylině, která se používá v ájurvédě už dlouhá léta, a nyní si už pár let hledá uplatnění u osob s nadměrným stresem. Pojďte si přečíst, jak a kdy můžete ašvagandu využít a jaká jsou její úskalí.
Název ašvaganda vznikl z jejího odéru – prý má „koňskou vůni“ a zároveň dodává sílu koně. A v sanskrtu znamená ashva „kůň“ a gandha „vůně“. Ashwagandha se používá už tisíce let. První písemné zmínky se o ní objevují na přelomu letopočtů v ájurvédských spisech. V Indii byla užívána v tradiční ájurvédské medicíně na širokou škálu problémů. Kořen ashwagandhy byl v té době považován za:
… a plno dalších „léčiv“. V dnešní době jsou deklarované účinky ashwagandhy poněkud střídmější, ale i tak se jedná o suplement, který stojí za pozornost.
Za adaptogeny se považují látky (často bylinky nebo houby), které jsou schopny zmírnit subjektivní vnímání stresu a případně zabránit (případně zmírnit) negativním účinkům stresu na organismus. Kromě ašvagandy k nim řadíme například ženšen, macu nebo vitální houby.
Ashwagandha se klasifikuje jako adaptogen, což znamená, že by měla umět pomoci zvyšovat odolnost těla vůči stresu, napomáhat s bojem proti úzkostem a přispívat ke kvalitnějšímu spánku. Zájem o ashwagandhu roste i mezi sportovci a muži, kterým klesá množství testosteronu v těle. Ashwagandha se studuje i pro zlepšení VO2 max (což je hlavní ukazatel kardiovaskulárního výkonu) a rychlejší regeneraci po silovém tréninku.
Prozatím se ashwagandha zdá být v doporučených dávkách bezpečná. Je možné, že u některých lidí může způsobit ospalost a útlum, při příliš vysoké dávce zase jako jakýkoliv jiný doplněk stravy vyvolat zvracení, průjem a další. Užívání ashwagandy by se měly zcela vyhnout těhotné ženy a malé děti.
Ashwagandha obsahuje mnoho bioaktivních sloučenin: alkaloidy, flavonoidy, glykosidy, steroidy a steroidní laktony – z nichž zmíníme hlavně withanolidy, které jsou považovány za hlavní „účinnou látku“ ashwagandhy – ty zvyšují toleranci na stres a příznivě ovlivňují i funkci imunitního systému.
Podle studií prý dokáže přímo ovlivňovat osu hypotalamus–hypofýza–nadledviny, což je systém v lidském organismu, který hraje ústřední roli ve stresové reakci. Díky tomu zapříčiní, že se vylučuje nižší množství stresového hormonu kortizolu. Kromě toho ashwagandha pravděpodobně mění signalizaci několika neurotransmiterů, které při úzkostných poruchách nefungují, jak by měly.
Ašvaganda roste v suchých oblastech Indie a Afriky. Dosahuje vzrůstu až 1,5 metru, má malé listy a zelenožluté květy. Dá se však účelně pěstovat jako pokojová rostlina i v našich podmínkách.
Za účinnou denní dávku ashwagandhy se považuje 250–600 mg extraktu z kořene denně, přičemž je možné si dávku rozdělit do dvou denních dávek – jedna ráno, jedna večer. Je vhodné se před začátkem užívání poradit s odborníkem. V jakých formách je ashwagandha dostupná?
Tip: Podle odborníků byste ashwagandhu měli užívat maximálně tři měsíce v kuse, poté je vhodné dát si od ní na chvíli pauzu.
Pokud je váš život plný stresu, vyzkoušejte ashwagandhu nebo některý z dalších adaptogenů i vy. Na Notinu najdete také nejrůznější superpotraviny, vitaminy a minerály a další doplňky stravy.