Název lecitin pochází ze starořeckého slova pro žloutek – lethikos. Právě z vaječného žloutku byl totiž poprvé tento blahodárný lipid izolován a popsán. A vejce nejsou zdaleka jediným zdrojem. Dnes patří mezi nejoblíbenější sójový lecitin a slunečnicový lecitin. Přečtěte si, k čemu je lecitin tak nepostradatelný, a vyberte si doplňky stravy na míru!
„Lecitiny“ je společný název pro lipidy (tuky), které se skládají z mastné kyseliny, glycerolu, kyseliny fosforečné a cholinu. Tyto tzv. fosfolipidy jsou součástí buněčných membrán živočichů i rostlin – jinými slovy, lecitin je součástí většiny buněk, včetně těch v lidském těle.
Oficiálně nejsou o lecitinu schválená žádná zdravotní tvrzení, přesto si jej lidé oblíbili v souvislosti s celou řadou benefitů.
Mnoho potravin obsahuje lecitin přirozeně. Kromě již zmíněného vaječného žloutku ho najdete také v arašídech, hroznovém víně, zelí, kapustě a květáku nebo třeba v bochníku chleba.
Dále se lecitin používá také jako aditivum do jídla. Prokazuje, že výraz „aditivum“ nemusí mít negativní konotace, naopak – lecitin působí jako antioxidant a zlepšuje kvalitu potravin. Používá se jako pojič (emulgátor) a mimo jiné umožňuje třeba výrobu čokolády nebo bezlepkového pečiva.
Lecitin se používá také v kosmetice. Zajišťuje krémovost produktů, hydratuje pokožku a zamezuje jejímu vysoušení, posiluje přirozenou ochrannou bariéru kůže.
Řiďte se vždy dávkováním určeným v příbalovém letáku potravinového doplňku. Optimální denní dávka lecitinu je do 3 gramů, větší část z toho už ale nejspíš pojmete přirozeně z jídla. Při předávkování může mít lecitin nežádoucí účinky – pocení, nevolnost či bušení srdce. Množství nutné k předávkování je ale opravdu vysoké, a to okolo několika desítek gramů.
Vyberte si lecitin v tobolkách, kapslích nebo v prášku a nastartujte své tělo na plné obrátky! Ty nejlepší doplňky stravy najdete v kategorii lékárna na Notinu.