Lucie Šafářová: Mám ráda přirozenou krásu

Jak moc důležitá je pro vás krása? Rozmazlujete se ráda?

Samozřejmě jako asi každá žena o sebe pečuji. Sportovkyně to ovšem mívají trochu jinak než běžné ženy. Při péči musím také zohlednit, že je moje pleť velmi citlivá, navíc trpím alergií na slunce. Vyzkoušela jsem proto hodně kosmetických přípravků, z nichž se mi nejvíce osvědčila třeba značka La Rochey-Posey. Vynikající jsou i australské přípravky na pokožku, tam jsou na ochranu před sluncem přece jen specialisté. 

Existuje kosmetický přípravek, který vám nikdy nechybí?

Vždycky s sebou musím mít zabalené přípravky se SPF, protože často cestujeme právě za sluníčkem. V Americe nebo Austrálii je hodně ostré a tenisový zápas se kvůli němu jen málokdy přerušuje. 

Zkoušíte ráda nové kosmetické produkty, nebo máte své osvědčené stálice?

Ráda zkouším nové produkty i proto, že mám citlivou pleť a zajímá mě, jaké novinky jsou k dostání. Některé změny přineslo mateřství, moje pleť je nyní více vysušená a vzhledem k tomu jsem spoustu krémů musela vyřadit. 

Jak o sebe pečujete na cestách? Liší se vaše beauty rutina od péče doma?

Používám cestovní balení svých oblíbených produktů. Když jsem ale na cestách třeba měsíc, někdy je třeba hledat a zkoušet zajímavé místní produkty, které mi někdo doporučí.

Máte oblíbené beauty hacky?

Dbát na opravdu pečlivé odlíčení a dostatečnou hydrataci pleti. To je klasika, i když se beauty hacky neustále mění. Jedním z nich je třeba i doporučení nechávat obličej zcela bez krémů, protože si ochrannou vrstvu vytvoří sám. Každému zkrátka vyhovuje něco jiného.

Kdo je vaší inspirací ve světě krásy?

Mám ráda především přirozenou krásu.

Máte oblíbený kosmetický rituál, když si dopřáváte čas pro sebe?

Zbožňuju koupel s aromatickými olejíčky, ráda zajdu na kosmetiku a nechávám se chvíli hýčkat. I když jako máma moc času nemám, jednou za čas takhle ráda odpočívám a nabírám síly.

Na Instagramu vás sleduje 200 tisíc lidí. Co s fanoušky ráda sdílíte a co už je podle Vás „přes čáru“?

Sdílím svůj život a nezacházím přitom do detailů. Dříve byl můj Instagram hlavně o sportu, nyní je spíše o běžném, rodinném životě, kam občas přidávám tipy. A co je přes čáru? O tom můžu mluvit jen sama za sebe, ale sociální sítě se snažím pojmout jako přátelský vztah s lidmi. Nejsem typ člověka, co by na sítích ukazoval nahotu, raději sdílím životní příběh.

Jak vnímáte sílu sebeprezentace a sociálních sítí ve světě sportu?

Pokud jste dnes profesionálním sportovcem na určité úrovni, tak ať chcete nebo nechcete, na sítích je potřeba být. Je to způsob komunikace s fanoušky, ale také zodpovědnost, a to i vůči agentům a sponzorům. Sociální sítě mají dvě stránky, pozitivní i negativní. Jako sportovci zažíváme hodně těch negativních, protože když se nedaří, někteří fanoušci dokážou psát opravdu strašné věci. Člověk se to ale naučí filtrovat a navíc dostává i krásné zprávy. Mně i po konci kariéry pořád posílají přání a videa k narozeninám lidé z celého světa. A právě tohle propojení s fanoušky mám ráda. Myslím, že i pro lidi je hezké být díky sítím se sportovcem v kontaktu, který by jinak asi nenavázali

Od začátku kariéry jste byla vedena ke zdravému životnímu stylu. Jaké to pro vás bylo? Je pro Vás zdravý životní styl přirozený?

S tím jsem nikdy neměla problém. Rodina mě naštěstí ke zdravému životnímu stylu vedla odmalička, a když jsem jako teenager přišla do Národního tenisového centra, měli jsme tam na pomoc dietologa a další odborníky. I na tour mají tenisté spoustu poradců, co se zdraví týče. A když vidíte, že vám zdravý životní styl zlepšuje výkon, máte motivaci jej dodržovat, abyste si mohli splnit svoje sny a cíle. Všechno souvisí se vším a je to provázané: nejde jen o to hrát tenis, ale také pečovat o svou kondici a dnes i o mentální stránku. Člověk hledá každé nuance, které na sobě ještě může vylepšit. 

Co vlastně jedí tenistky před zápasem? 

V tenise je to těžké, protože na rozdíl třeba od hokejistů nevíme, kdy přesně budeme hrát. Vzpomínám si, jak jsem jednou na US open čekala na zápas pět hodin a nastupovala k němu už unavená. Naštěstí jsem vyhrála. Před zápasem většinou jíme rychlé uhlohydráty, něco jednoduchého jako těstoviny s olivovým olejem, rýži s těstovinami apod. Hlavně žádné krémové omáčky nebo maso, které tělo tráví dlouho.

S manželem jste zvyklí hodně sportovat. Jaké sporty patří k vašim oblíbeným?

Mám ráda všechny sporty. Hrajeme často tenis, badminton nebo squash, ve kterém je tedy manžel lepší než já, protože mně při něm vadí ty stěny. Párkrát jsme byli i na ledě. Každopádně jsme soutěživí. 

Vedete ke sportu i dceru Leontýnku? Co ji baví? Bude z ní také tenistka?

Leontýnka je velmi akční dítě. Jsou jí teprve dva roky, takže zatím chodíme jen do dětských gymů. Ovšem raketu už má, dědeček by s ní tenis rád zkoušel, ale Leontýnka ještě nemá potřebnou koncentraci. Je to sportovní dítě, za což jsme rádi. Moc si neumíme představit situaci, že by tomu tak nebylo. 

V čem vás mateřství změnilo?

Největší změnou je, když se dítě narodí a člověk o něj začne mít obrovský strach. A ten asi neskončí. Držíte to malinké miminko v náručí a jste zodpovědní za celý jeho život a vývoj. Najednou to není jen o vás, ale je to krásné a svým způsobem i děsivé. Je to obrovská zodpovědnost. Samozřejmě si to uvědomujete už během těhotenství, ale teprve když chováte dítě, je to úplně jiné. Reálné. Život se obrátí vzhůru nohama.

Kdo k Leontýnce vstává?

Leontýnka už spí dobře, takže teď nám to s druhým dítětem začne nanovo. Naštěstí toho Tomáš moc nenaspí, tak je fajn, že hodně zastane (smích).

Na vašem Instagramu je vidět, že poránu cvičíte. Proč vám vyhovuje ranní cvičení?

Ráno mám více energie a cvičením se lépe nakopnu do celého dne. Večer je pro mě také těžší se k cvičení donutit. Obecně jsem ranní ptáče a nevadí mi vstávat.

Cvičíte nalačno? 

Ono záleží na tom, co člověk chce: pokud potřebuji nastartovat metabolismus, pak je lepší cvičit nalačno, ale nepřehnat to a nebýt pak vyždímaný po celý den.

Co byste doporučila dnešním mladým sportovkyním? 

Musí cítit lásku ke sportu. Když má někdo sen, za kterým si jde, ať už je sportovní nebo jakýkoliv, pak je právě díky té lásce schopen překonat všechny překážky. A těch může být dost. Tenisové prostředí je náročné, zahrnuje cestování po celém světě, samotu, výhry a prohry, různé turbulence, zranění… Ale na druhou stranu vás tohle všechno zocelí, a když pak člověk vyhraje a splní si své sny, pak si všeho víc váží. Po ukončení kariéry pak může hezky vzpomínat. 

Jaký byl ten váš sen?

Vyhrát grandslam, to je nejvíc, co může tenista dokázat. Snila jsem i o výhře na olympiádě. Říká se sice, že olympiáda pro tenisty tolik neznamená, ale já jsem si každou užila. A když jsme vyhrály v roce 2016 v Riu s Bárou Strýcovou, bylo to krásné. Některé tenistky nemají čtyřhry rády, já jsem je milovala, protože můžete radost sdílet i s druhou osobou. Jsem ráda, že jsem se na každou svou vysněnou tenisovou laťku dostala a můžu být v klidu.

Proč má být pohyb především radost a ne urputnou snahou o výkon? 

Myslím, že když je to urputná snaha, tak to člověk dlouho nevydrží. Když chce být člověk v něčem nejlepší, musí to i milovat. 

Co je pro Vás nejdůležitější z hlediska zdraví a krásy, na co dbáte nejvíce: je to zdravé jídlo, sport, péče o psychiku? Nebo všechno dohromady?

Myslím, že je všechno provázané, člověk se snaží, aby se cítil dobře. Když se cítí dobře, je šťastný. Dnes máme to štěstí, že jsme hodně daleko ve všech oblastech, ať už se to týká medicíny, vědy, vitamínů nebo doplňků stravy. Třeba ve sportu dříve končily kariéry mnohem dříve. Známe nyní tolik z oblasti fyzioterapie, prevence zranění nebo celkově medicíny, že se kariéry prodlužují. Stejně jako celková délka věku, protože se mnoha nemocem dá předejít prevencí, dost věci se dá vylepšit. A to je hodně pozitivní. 

Zahřešíte si někdy (třeba si dáte čokoládu nebo jeden den necvičíte)? Jaké je vaše guilty pleasure?

Zahřeším si, ale zrovna čokoládu nemusím, v tom mě dohání manžel. Mám ráda koláče a hranolky. 

Rádi si ze sebe s manželem děláte legraci a smějete se. Je právě tohle návod na to, jak se udržovat v dobré náladě a nebrat život příliš vážně?

To ona si ze mě dělá legraci! Nejvíc ji to baví na sociálních sítích! (do rozhovoru se zapojuje Tomáš Plekanec a Lucie doplňuje:) Myslím, že člověk se musí umět zasmát, hlavně v dnešní době bychom se jinak zbláznili. Humor dokáže všechno odlehčit.