Přičichnout k notám
Ohňostroje za zvuků vážné hudby, vůně během promítání filmů v kinech – snaha o vytvoření zážitků propojujících smysly není ničím novým. Čich a sluch se ale zrovna mnoha pokusů nedočkaly. Za jednu z prvních vlaštovek můžeme považovat britského chemika a parfuméra Septima Piesse, který položil základy pyramidového uspořádání vůní (tedy konceptu svrchních, středních a nízkých tónů). Vedle toho vytvořil schéma, v němž přiřazuje konkrétní vůně ke 24 hudebním notám.
Ano, vše bylo založeno spíše na intuici a pozorování, jak které vůně (a tóny) na lidi působí. Ale i když to s vědou nemá mnoho společného, byla by škoda tuto myšlenku zavrhnout. Upozorňuje totiž například na to, že vůně i hudba si umí pohrávat s naší náladou. Tóny mollové stupnice působí melancholicky až teskně, ty durové zase optimisticky a radostně.
A s vůněmi je to podobné. Kořeněné vůně vytváří dojem tajemna, citrusové vůně jsou lehké, hravé a veselé, růžové parfémy intimní a romantické. A vše je ve finále o množství a kompozici.
Zkuste se naladit na notu těchto vůní
Jak voní Sonáta měsíčního svitu?
Zajímavým pokusem o propojení hudby a vůní se stal projekt „Essence in Space“ z roku 2013. V rámci něho vznikly klávesy upravené tak, aby se při stisknutí každé z nich uvolnila kapka parfému putující do flakonku. Pro představu – nízké tóny byly spojené s dřevitými, orientálními a květinovými vůněmi, vyšší se svěžími a vodními složkami.
Na konci představení tak vznikl flakonek s jedinečnou směsí a otevřela se šance přičichnout, jak voní Beethovenova Sonáta měsíčního svitu nebo třeba Mozartův Turecký pochod. Originální nápad? Rozhodně ano. Důkaz o tom, že takto vznikají voňavější kompozice? Bohužel ne.
Klasika i bangery
Chcete další podobnost mezi vůněmi a hudbou? Máte ji mít. Úspěch parfémů i skladeb ve finále spočívá v tom, jak je přijme veřejnost. Z některých se v průběhu času stane klasika obdivovaná napříč generacemi. Další se promění v evergreeny, profláklé kousky, které někteří zbožňují a další je nemohou vystát. A pak jsou tu hity, jejichž popularita vyletí obrovským tempem vzhůru ihned po uvedení a celé léto posloucháte, respektive čicháte, jen je.
Když muzikanti skládají parfémy
Ale konec polemizování. Mezi hudbou a parfémy existuje i přímá linka – vůně navržené popovými hvězdami. Na některé už si sice ani nevzpomeneme, ale spousta z nich si nejen užila chvíle slávy, ale dokonce se na trhu na mnoho let usadila. Příkladem za všechny může být veleúspěšná vůně Jennifer Lopez Glow by JLo, která přišla na trh v roce 2004 a za pouhý rok vydělala 300 milionů dolarů. „Jenny from the Block“ je prostě multitalent a její směs vanilky, jasmínu a pomeranče je stejně chytlavá jako její písničky.
Přivoňte k parfémům hudebních hvězd
Podobně dlouho se na trhu drží i parfém Britney Spears Curious. Ten pro změnu během pěti týdnů vydělal 100 milionů dolarů a popularita této směsi magnolie, hrušky, tuberózy a santalového dřeva ještě zdaleka nevyprchala.
Za aktuálně snad největším parfémovým impériem vybudovaným celebritou stojí Ariana Grande. Na kontě má už devět různých vůní a k nim si může na poličku vyskládat taky několik cen, které za ně získala. Rozhodně ale nejde o náhodu. Mladá zpěvačka totiž bere vůně dost vážně a k jejich vytváření si zve odborníky, jako je Clement Gavarry nebo Jérôme Epinette, který spolupracuje třeba se značkou Byredo.
Co říkáte, že je spojení mezi hudbou a vůněmi větší, než jste si při kliknutí na tento článek mysleli? Souhlasíme! A jdeme přemýšlet, jak voní naše oblíbená písnička.