Ne každý kosmetický přípravek, který na sobě nese označení „přírodní“, je totiž opravdu čistě přírodní. A naopak, je mnoho kosmetických přípravků, které mají receptury postavené na bázi přírodních či přímo bio surovin, ale certifikát nemají. Trochu za to může i nejasná kosmetická legislativa, která pojem přírodní či bio kosmetika nijak neupravuje. Díky tomu lze najít pojmy jako přírodní kosmetika, zdravotní či lékárenská kosmetika, dermokosmetika atp., bohužel ale všechna taková označení jsou jen na solidnosti výrobce kosmetiky.
Certifikát to (ne)jistí
Určitou záruku představuje jedině certifikát přírodní/bio/organické kosmetiky. Jenže podmínky certifikace se napříč celým světem liší. Co platí v USA, neplatí v Evropě, a i zemi od země se nároky na získání certifikátu přírodní nebo bio přírodní kosmetika liší. Krom toho je certifikát pro každý výrobek zpoplatněný a časově omezený, takže mnoho výrobců do něj ani neinvestuje, protože by jim to komplikovalo proces uvádění produktů na trh, a navíc cenu za certifikaci vždy musí plně nebo částečně promítnout i do ceny svých výrobků.
České standardy
V České republice uděluje certifikáty pro přírodní a bio kosmetiku KEZ – Kontrola ekologického zemědělství. Pro splnění požadavků na certifikát CPK musí kosmetický přípravek obsahovat alespoň 85 % látek přírodního původu a pro CPK bio alespoň 90 % látek přírodního původu, přičemž minimálně 20 % z nich musí být v bio kvalitě. Mezi značky, které tyto certifikáty mají, patří Saloos, SynCare, Nobilis Tilia, Botanicus nebo Cannaderm. A na obalech takto certifikovaných produktů najdete následující označení:
Jak to chodí u sousedů…
V Evropě patří mezi nejuznávanější certifikace Ecocert (dostala ji např. značka Natura Siberica), francouzský standard, který uděluje dva typy certifikace, z nichž přísnější nese označení Bio Cosmetic. Velkým průkopníkem v nastavení pravidel pro přírodní kosmetiku je německé BDIH, toto označení nese kosmetika například od značek Weleda, Dr. Hauschka, Logona a další. Ve Velké Británii dostávají přírodní a bio/organické kosmetické produkty certifikát Soil Association (třeba u značek English Tea Shop, Pukka či NatraCare). A je tady kromě jiných i belgická NaTrue, jejíž pečeť má například Lavera.
Složení je zásadní
Pro získání certifikátu přírodní či bio/organické kosmetiky musí výrobce předložit ke kontrole nejen recepturu výrobku, ale také doložit původ vybraných surovin. Každá organizace, která uděluje certifikát, má ale trochu jiná pravidla, takže lze bohužel říci, že co je někde certifikováno jako přírodní by jinde třeba neprošlo a naopak. Obecně pro certifikované přírodní a bio přípravky platí, že nesmějí obsahovat syntetické parfémy, syntetická barviva, suroviny živočišného původu (s výjimkou včelího vosku a některých surovin odvozených od lanolinu z ovčí vlny), geneticky modifikované suroviny (GMO), ropné produkty, jako je vazelína či minerální olej, chemické UV filtry a syntetické tenzidy.
Na druhou stranu je třeba spravedlivě přiznat, že všechny tyto látky jsou pro použití v kosmetice povolené a že některé kosmetické přípravky se bez jejich použití prostě nedaly vyrobit nebo by byly nekomfortní pro spotřebitele. Na trhu je tak k mání mnoho skvělých kosmetických přípravků, které mají mnohem větší obsah přírodních či bio surovin, než požaduje certifikační norma, ale zároveň mají ve složení např. konzervant či tenzid, který takovou certifikací v dané zemi „neprojde“.
V naší speciální sekci věnované přírodní a bio kosmetice tak najdete jak kosmetiku s certifikací přírodní a bio, tak i kosmetiku, která třeba certifikaci nemá či nesplňuje, ale vybrali jsme ji pro vás do této sekce právě kvůli vysokému zastoupení přírodních látek v receptuře. Což je třeba příklad kosmetiky Saffee, na jejíž složení se můžete určitě spolehnout.