Náš seriál Body Shaming: stárněte si po svém!

„Už je pozdě, ale ještě by se s tím vaším obličejem dalo něco udělat.“ „Vy opravdu nemáte žádnou úpravu? Aha. A nepřemýšlela jste o něčem? Mám kontakt na super doktorku.“ „Fitko, kadeřnice a kosmetička? To dávno nestačí, od určitého věku už prostě musíte pod skalpel!“ I takové perly zaslechnete v beauty branži. A zdaleka se netýkají jen žen po třicítce, ale mnohem mladších. Ve společnosti, která dlouho dělala, že stárnoucí ženy neexistují, se ale najednou zdá, že se tenhle oblíbený hon za iluzí ustavičného mládí a bezchybné krásy mění. Velký podíl na tom mají pro někoho možná překvapivě celebrity.  

Odvaha být sama sebou 

Paulina Porizková byla jednou z prvních modelek nad padesát, která se nebála odhodit oblečení a přiznat – ano, stárnu, a takhle to vypadá. „Stárnutí je privilegium toho, že žijete dlouhý život. Přijmete to, nebo s tím budete bojovat. Ale je ještě třetí možnost, užít si to. Jasně, že stárnutí přináší nevyhnutelné změny, vnitřní i vnější. A oboje jsou cenné. Uvědomte si, že jste silnější a že se do vrásek vepsaly vaše zkušenosti. Bojujte. Ale ne proti stárnutí, ale za lepší kondici a zdravější stárnutí. Zůstaňte zvědavé, flexibilní a radujte se z toho, jaká osobnost se z vás stala,“ říká modelka.  

Svoje pravé já se nebála odhalit ani Pamela Anderson, sexy ikona 90. let. Netflixový dokument natáčela nenalíčená, taková, jaká je, a otevřeně v něm promlouvá o vztahu k nahotě, traumatech z dětství, divokých létech i toxickém prostředí toho velkého divadla zvaného showbusiness. „Nové výzvy po padesátce? No jasně,“ smála se, když dostala pozvánku na konkurz na Broadwayi a vhodila do kufru minimálně desatero vražedně vysokých podpatků. O té ještě uslyšíme.

Sex ve městě? Ano, ale maximálně do čtyřiceti 

Stejně jako o „holkách“ ze Sexu ve městě. I ty zaplavila vlna kritiky, když se po dvaceti letech objevilo pokračování kultovního seriálu. „Kdo je zvědavý na souložící šedesátnice?“ ptaly se zhrozené online komentáře. Popisovat randění třicátnic je v pořádku, ale sledovat životy žen mezi padesátkou a šedesátkou přineslo nekonečné rozebírání jejich úprav obličeje, vrásek a vzhledu těl. Jako by už ženy v tomto věku měly právo leda zalézt do doupěte svého bytu, plést a snad i péct koláče vnoučatům. Bohužel se i v téhle kritice stala mnohdy žena ženě vlkem.  

Stejně jako při komentování změn vzhledu zpěvačky Madonny nebo pohoršování nad odvážným odhalením nahého těla herečky Emmy Thompson ve filmu Hodně štěstí, pane Veliký. Opravdu nemáme jiné věci k řešení než to, jak někdo vypadá a kolik mu je? Tenhle závod totiž stejně nemůžete vyhrát, ať už se na plastiku objednáte, nebo ne. Vždycky to bude málo, nebo moc.  

„Vím, jak vypadám. Nemám na výběr. Co s tím mám jako dělat? Přestat stárnout? Zmizet?“ komentovala povyk kolem stárnutí herečka Sarah Jessica Parker a společně s ostatními dokazuje, že ženy po padesátce už nemusí být prezentovány ve filmu ve vedlejších rolích osamělých nebo depresivních žen či roztomilých diblíků, kteří neumějí stárnout. Protože co vlastně je to umění stárnout?  

Co opravdu potřebujeme 

Stárnutí nás může děsit a strašit, ať jsme slavné, nebo ne, ale zoufale se snažit vypadat mladší ne kvůli sobě, ale kvůli tomu, aby mi v baru někdo koupil drink a na chodníku se za mnou ještě někdo otočil? Ale prosím vás. Ve skutečnosti nepotřebujeme vypadat mladší, potřebujeme být fit a zdravé, optimistické a zářivé. Inspirovat a podporovat další ženy, ale i muže, když o to budou stát.  

Třeba jako modelka a podnikatelka Chiara Ferragni. I když se jí střední věk ještě netýká, k ženám krásně promluvila na festivalu v San Remu. Svěřila se, že i ona bojuje s pocitem, že není dost dobrá, a že taková, jaká je, prostě nestačí. Sdílení pocitů inspiruje a pomáhá. Mládí začíná bojovat s ageismem stejně vášnivě jako s klimatickou změnou, nerovností žen a mužů a uznáváním fluidní sexuality a rozmanitostí vztahů. 

Starší já, šťastnější já 

Nikdy totiž není pozdě na nové sny, touhy, plány a naděje, není pozdě začít cestovat, změnit kariéru nebo jít na rande. Můžeme, ale nemusíme dávat najevo, že jsme přijali svoje stárnutí sdílením vrásek, strií, šedin ve vlasech nebo celulitidy na sociálních sítích. Jasně, že nás ráno možná něco bolí, metabolismus se zpomaluje, gravitace útočí a vlasy šedivějí. Ale pořád jsme masterpiece. Pořád jsme boží. Se vším, co stárnutí přináší, to dobré i to zlé. Takový je přece život sám. 

Stáří už není podzim života, kdy je jedinou radostí vyzvednutí své senior kartičky. Udělejte si z něj nové jaro života. Stárnutí nás nemusí děsit, možná je čas začít si ho užívat. Hlavní je být zdravá, spokojená a v rámci možností šťastná, pak se krása do našeho obličeje vepíše sama. Jak říká herečka Helena Bonham Carter (56): „Kolagen není jediným způsobem, jak být sexy, je tady ještě vaše povaha, smysl pro humor, zábava a legrácky.“ A má pravdu. Naštěstí. 

Tak stárněte s grácií a po svém, nenechte si do toho mluvit. A jako většina věcí v životě, i to, jak přijmeme přibývající roky a jak je budeme vnímat a prožívat, je jen a pouze v naší hlavě. Dávejte vašim myšlenkám pořádnou dávku optimismu a budete zářit víc než leckterá dvacítka.